Ráj vinařů

Korčula patří do vinařské podoblasti Střední a Jižní Dalmácie. Kontinentální oblasti Chorvatska pro pěstování vína mají své počátky již ve středověku. Vznik vinic souvisí s šířením římské říše a později také křesťanství. Korčula se může pochlubit významnými bílými víny. Jsou to Pošip, Rukatac (místní název pro Maraštinu) a Grk. Odrůda Pošip a Rukatac se pěstuje ve střední části ostrova (Čara, Smokvica) a Grk v okolí Lumbardy, kde je písčitá půda. Pěstuje se tu i Plavac a Admiral.

Sklizeň vinné révy na Korčule

Na Korčule začíná vinobraní počátkem září a je spojeno s mnoha rituály a obyčeji. Je příjemné vidět shon a ruch okolo sklizně a pociťovat tuto specifickou atmosféru. Je potřeba připravit sudy a sklípky na novou úrodu. Místní vinaři jsou odborníky na víno a dokáží dlouhou dobu sdílet zkušenosti o oblíbené odrůdě. Znají její charakterové prvky vína, chuť, vůni a jeho barvu. Jako návštěvník takové sezonní radosti můžete ochutnat zralé hrozny ještě před cestou ke zpracování v drahocenný nápoj.

Odrůdy vína na ostrově Korčula

Korčula patří mezi oblasti s největším počtem pěstovaných odrůd. Patří sem také: Pelegrin – Vela Luka, Grk Fides, Branimirov Grk, Biretov, Grk Pillos, Zlatna Kap, Korčulanske suze, Mahe, Stipan Grk, Grk Bartul, Zure Plavac Mali, Dingač, Cetinka, Blatski plavac, Postup, Korkyra, Vino Lovrić, Vino Špaleta.

Autochtonní odrůdy vína na ostrově Korčula

Pošip

Pošip je autochtonní odrůda bíleho vína. To znamená, že se vyskytuje v místě svého původu. Řadí se mezi nejlepší chorvatské suché bílé víno. Tato značka je chráněna zeměpisným původem od roku 1967. Pěstuje se na hustě vysázených vinicích v Čaře a Smokvici ve středu ostrova Korčula. Hustota polí nedovoluje přístupu moderní techniky a proto se musí většina prací dělat ručně tradičním způsobem. Víno Pošip má zelenkavě žlutou barvu, krystalickou čistotu a vyšší obsah alkoholu (13 -14% obj.). Plná svěží chuť připomíná sušené meruňky a fíky. Má přiměřenou kyselinku a bohaté odrůdové aroma. Podává se vychlazené na 12° – 14°C. Nejvhodnější podávání tohoto vína je k mořským nebo sladkovodním rybám, mořským plodům anebo k bílému masu.

Rukatac

Rukatac je také kvalitní suché víno. Pochází z autochtonní odrůdy Maraština, která se výborně uchytila právě na zalesněném ostrově Korčula v oblasti Čara a Smokvica. Má výraznou zvláštní květinovou chuť, která zůstává dlouho v ústech. Rukatac je specifický svojí vůní po třešních. Vyrábí se ve špičkové kvalitě. Má malé šťavnaté hrozny a jeho barva je světle žlutá až zlatožlutá s jemnou vůní a silnou harmonickou chutí. Obsah alkoholu je 11 – 12 % obj. Rukatac – pozdní sběr má obsah alkoholu ještě vyšší a to až 13 % obj. Hodí se k bílému masu a rybám.

Grk

Grk je vynikající suché víno, vyrobené ze stejnojmenné autochtonní odrůdy. Název Grk znamená Řek. Neví se, zda si název odrůda vysloužila dle charakteru nakyslé, příjemně hořčejší chuti, nebo zda pochází z doby osídlení Řeků v 3. stol. Pěstuje se nejvíce v oblasti kolem Lumbardy, kde je v půdě obsažen vyšší podíl písku. V jiných oblastech tato odrůda téměř vymizela. Grk má žlutozlatou barvu, krystalickou čistotu a jedinečnou chuť s živostí a svěžestí zakončenou příjemnou hořkostí. Obsah alkoholu je až 13 % obj. Víno se hodí ke všem mořským plodům, bílému masu a také jako aperitiv. Podává se vychlazené na 12 – 13°C. Zajímavostí je, že odrůda Grk má pouze samičí květy a tak se vedle ní současně pěstuje Mali Plavac, který slouží pro Grk jako opylovač.

Historie a vznik vinic na Korčule

Vinohradnictví a vinařství společně s pěstováním olivovníků, rybolem a mořeplavbou patřilo neodmyslitelně k životu a osudům kmenů a národů, jež ostrov osidlovaly. Písemné zmínky o zakládání vinic pocházejí už z doby 385 př. n. l. Patří mezi ně i některé vinice z Korčuly.

Koncem 2. tisíciletí př. n. l. vinice obhospodařovali Ilyrové. Ve 4.stol. př. n. l. to byli Řekové a od 2. stol. př. n. l. oblast počali ovládat Římané.

Rozvoj vinařství v 19. století

Největšího rozmachu dosáhlo vinohradnictví a vinařství na Korčule v 2. pol. 19. století. Zájem Evropy o víno z těchto částí středomoří vzrostl zejména v souvislosti napadení francouzkých vinic zrádným révokazem, který byl do Evropy zavlečen z Ameriky. V této době šlo vinohradnictví na Korčule a ostatních vinařských oblastech Jadranu kupředu a vysazovaly se nové vinice.

Pro Dalmácii se tak otevřel široký západoevropský trh. Velká poptávka po víně v tomto období způsobila upozadění pěstování oliv.

Révokaz na Korčule

Bohužel révokaz udeřil i na Jadranu mezi dvěma světovými válkami a mnoho vinic starých i nových podlehlo jeho zkáze. Tato situace ztížila a ovlivnila životy až 10.000 tisíc obyvatel postižených oblastí a způsobila jim ztrátu hlavního živobytí. Došlo k hromadnému vysídlování a emigraci obyvatel do zemí Jižní a Severní Ameriky. (Chile, Peru, USA, Kanada). Po desetiletí ležely vinice ladem, zničené a zarostlé a některé z nich již nikdy nebyly obnoveny. Sběr a zpracování oliv našlo opět místo v popředí.

Vinařství v samostatném Chorvatsku

K posunu a návratu k vinohradnictví došlo až v 90. letech 20. století. Když se Chorvatsko osamostatnilo, založilo základy pro znovuobnovení vinic. Stát podpořil menší soukromé podniky, které pak mohly doplňovat produkci tradičních vinařských velkozávodů. Vinice byly modernizovány a vinařství se mohlo opět rozvíjet a postupně se i zvyšovala výroba vína. V současné době je produkce chorvatských vín více než 50 milionů lahví ročně.