Ostrov Korčula

Název ostrova Korčula vznikl dle legendy, která vypráví o překrásné řecké bohyni. Korkyra Melaina byla dcerou řeckého boha Asopa. Zamiloval se do ní bůh moří Poseidon a uvěznil ji na ostrově. Tento jihodalmátský ostrov, přezdívaný také Černá Korčula leží rovnoběžně s pevninou poloostrova Pelješac na jihovýchodě Chorvatska. Krásná příroda, mírné klima, slunné zátoky a bohatá multikulturní historie – to vše je spojeno v tomto kouzelném ostrově. Korčula je hustě porostlá borovicovými lesy a při pohledu na ostrov z moře působí (vypadá) temně. Proto se jí říká někdy Černá Korčula.

Rozloha ostrova Korčula

Korčula město, letecký snímek

Ostrov je dlouhý 46,8 km a jeho průměrná šířka je 5,3 – 7,8 km. Korčula je šestým největším ostrovem na Jadranu. Pobřeží Korčuly je dlouhé 182 km. Ostrov Korčula je obklopený mnoha zátokami a zálivy a je z velké části porostlý piniovým lesy. Žije zde přibližně 16000 obyvatel a tak se dle osídlení Korčula řadí na druhé místo mezi ostrovy na Jadranu. Ostrov Korčula má čtyři samosprávní oblasti Korčula, Smokvica, Blato a Vela Luka.

Klima na Korčule

Korčula je ostrovem s příznivým klimatem, ročně zde prší asi 40 h a sluníčko svítí až 2700 h. V zimě se málokdy teplota sníží pod 10°C. Ostrov je zalesněný piniovými lesy a středomořskou flórou. Klupca (568 m) a Kom (510 m) jsou nevyššími vrcholy ostrova Korčula.

Pláže na Korčule

Ostrov Korčula oplývá četnými zátokami a má z velké části oblázkové pláže nebo pláže písčitooblázkové (Ratac) a písečné (Lumbarda). Pobřeží je většinou lemováno přírodními skalisky avšak u apartmánových domů majiteli upraveno pro koupání (betonové plácky a schůdky do moře). Pláže na Korčule.

: Oblázková pláž ve městě Korčula

: Písčitooblázková pláž Javna, Prižba

: Písečná pláž Tatinja, Lumbarda

Ubytování na Korčule

Při výběru vhodného ubytování na Korčule je možné vybírat z mnoha možností. V některých oblastech byly zbudovány hotelové komplexy se všemi službami. Většina ubytování je však v soukromých apartmánech. Doporučujeme apartmány v Prigradici, Prižbě a v Lumbardě. Na Korčule jsou také kempy, které umožňují ubytování v blízkosti moře.

Výlety z ostrova Korčula

Lodní výlety doporučujeme zejména z větších měst. V přístavišti města Korčula bývají nabízeny celodenní výlety většími loděmi s programem (návštěva několika míst ostrova a oběd, nebo večeře). Lodě zastavují na zajímavých místech a plážích ostrova (dle programu) a plavba je spojena s koupáním. Oblíbené je skákání do moře z nejvyššího místa na lodi.

Možností je pronajmout si menší člun a uskutečnit výlet například na blízký ostrůvek Badija nebo na protilehlý poloostrov Pelješac do Orebiće – města s nádhernými šlechtickými domy. Město Korčula nabízí výlety poloponorkou se sledováním podmořského světa, plavbu lodním taxíkem po pobřeží do městečka Lumbarda a na ostrov Mljet.

Z Vela Luky jezdí větší lodě na vzdálenější ostrov Lastovo. Pronajatým člunem jsou odtud pěkné výlety na ostrůvky Proizd a Ošjak, kde je nádherné přírodní koupání.

Další tipy na zajímavé výlety na Korčule.

Windsurfing na Korčule

Korčula je oblíbeným místem pro surfaře a milovníky vodních sportů. Zejména příznivé vanoucí větry na severní straně ostrova Korčula napomáhají velkým vlnám a to jsou pro surfaře ideální podmínky. V oblasti Kneže se každoročně pořádají závody ve windsurfingu. Účastníci závodu surfují na protilehlý Viganj a Kućište (Pelješac) a zpátky.

Cykloturistika na Korčule

Cyklisté na Korčule

Větší střediska (města) i menší osady Korčuly jsou propojeny cyklistickými trasami. Ostrov Korčula má výborně propracovány cyklistické stezky. Okolní příroda a menší provoz automobilů jsou nakloněny cykloturistice.

Cesta na ostrov Korčula

Cesta na Korčulu z Brna je dlouhá přibližně 1030 km. Při vhodné volbě odjezdového dne (nejfrekventovanější je sobota) cesta může trvat asi 13 h. Cesta z Brna vede na Vídeň, Graz, Maribor, Zagreb a dále po dálnici Split – Dubrovník do Ploće. Dále použijete trajekt Ploće – Trpanj (poloostrov Pelješac) a po silnici přejedete do Orebiče. Z Pelješace se dostanete na Korčulu trajektem Orebić – Dominće (přístav na Korčule).

Vypočítejte si náklady na cestu na ostrov Korčula.

Hlavní zdroje obživy na Korčule

Již po staletí a to od prvopočátku osidlování ostrova (od doby prvních společenstev – ilyrové a románské kmeny) se obyvatelé Korčuly živili především pěstováním olivovníků, vinohohradnictvím, kamenictvím, stavěním lodí, rybolovem a v neposlední řadě mořeplavbou.

Olivovníky na Korčule

Největší rozšíření olivovníků na Korčule přišlo v římské době, kdy Římané každou dobytou půdu osazovaly těmito vzácnými letitými stromy. Oliva slouží jako surovina pro zpracování oleje a má využití také v kosmetickém průmyslu a pro výrobu léčiv. Byla po staletí uznávanou plodinou. Byly jí připisovány omlazující účinky a výborně působí komplexně na celý organizmus. Stala se samozřejmou součástí zdejší mořské stravy.

Vinařství na Korčule

Korčula, vinice

Vinohradnictví na Korčule se řadí vedle pěstování oliv na první příčku, přičemž dle celosvětového vývoje si tuto pozici mezi sebou historicky měnila. První vinice vznikaly již před římskou dobou. V době řecké kolonizace bylo pěstování vinné révy velice důležité pro hospodářství na ostrově. Podle střídání národů pak docházelo různě k rozkvětům a úpadkům při pěstování vína. Poslední největší rozmach a expanze do Evropy proběhly v 2. pol. 19. st. a sláva trvala do té doby, než vinice, stejně jako vinice v Evropě napadl škůdce révokaz. V současné době jsou vinice opět dobře spravovány a ročně tak Chorvatsko vyváží až 50 milionů lahví vína. Nejznámnější odrůdy vína z Korčuly jsou Grk (oblast Lumbarda), Pošip a Rukatac (okolí Smokvice).

Bohatá historie ostrova Korčula

Ostrov byl obydlen už v mladší době kamenné. Po celém ostrově bylo nalezeno mnoho artefaktů o pobytu Ilyrů, kteří byli původními obyvateli ostrova. Dále ostrov kolonizovali Řekové, po nich přišli Římané a v průběhu staletí se tu střídaly vlády různých zemí – Slovanů, Byzantinců, Chorvatů, Srbů, Bosenců, Černohorců a zejména Italů – Benátčanů, ale i Rakušanů. Byly to zejména Benátky, které opakovaně Korčulu získávaly do své moci a vtiskly ostrovu jeho dnešní podobu. Více o historii Korčuly.

Gastronomie ostrova Korčula

Gastronomie na Korčule

Ostrov Korčula obklopený jaderským mořem nabízí mořské speciality z ryb a mořských plodů, které se tady připravují na různé způsoby. Oblíbená úprava masitých pokrmů a zeleniny je na grilu s přídavkem místních bylin, olivového oleje a vína. Chorvaté umějí dobře zpracovat i skopové maso. Mezi tradiční podávanou “marendu” (druhá snídaně) patří pršut, získaný sušením lehce vyuzeného masa, ovčí a kozí sýr podávané s domácím “kruhem” (chléb). Gastronomie na Korčule.

Hydroplánem na Korčulu

V posledních letech novinkou a vyhledávanou možností jak se dostat na dalmátské ostrovy je let hydroplánem. Jedná se o bezpečnou cestu speciální letadlem – hydroplánem, který zpravidla startuje i přistává z vodní plochy. Hydroplány jsou konstruovány tak, aby případně odolaly i zhoršenému počasí. Spojení ostrova Korčula s pevninou hydroplánem je možné mezi Splitem a Vela Lukou, mezi Splitem a městem Korčula a mezi Vela Lukou a ostrovem Lastovo.

Silnice na Korčule

Napříč ostrovem Korčula od trajektu Dominće vede hlavní silniční tah kolem Blata do Vela Luky. Z ní odbočuje k jihu silnice k obcím Čara, Smokvica a k letoviskům Brna a Prižba na jižním pobřeží. Ostatní letoviska ostrova jsou propojena s touto hlavní trasou. Do obce Raćiště vede samostatná silnice podél severního pobřeží.